211

géométrie . I nalézàme tu rozreseny a objasnény na zâkladë prostredkû pfirozenych a kazdému pristupnych vsechny zàliady, о nichz se „instrukce" zmiiiuje.

Prof . Tilser vysvëtluje, kterak mûze ucitel poukazovânim ku nëkolika jednoduchym zâkladnîm formâm tvornin, nebo uzitîm jemu stale po ruce se nalezajîcîch tvarnin, nebo к iicelu tomu sdëlanych jednoduchych modelû, zasvëtiti zâky do problému morphologického, a neni mu treba châpati se na tomto stupni vyucovàni nevhodného uzivdni obrazu znazornujicich, jez poklàdâ za jednu z hlavnîch pfekâzek zdokonalenî zakladû deskriptivni géométrie. Ukazuje, jak za stâlého soucasného uzîvanî optickycli a haptickych prostredkû, setfenim zâsad paedagogicko-didaktkkjch dojde se к obecnym pojmûm rovnycli a оЬЦсЬ, stran meznijch, рНшусЬ, a krwiycli hran Tiiezu^ch a vrcholû 7nezn^ch и teles fysickych vûbec, a jak Ize vystrihati se onoho

V knihâch о geometrii se vyskytujicïho chaosu v nàzvoslovi, jehoz pricinou jest jednak zamënovani rûznorodych pojmû, jednak pfedem jiz zminéné uzivânî znâzornujicich obrazû na nizsim stupni vyucovàni geometrii.

Zâroven klade pan spisovatel pfi feseni problému morphologického velkou vâhu na dûlezité pojeti tëles metafysickych t. j. casti prostoru, které prdvë ohra?iiceny byvaji nekterifmi telesy fysickîjmi, jakoz i onëch câsti storu, které prdvë zaujaty byvaji kazdtjm danijm tëlesem jakozto hmotou urcité stale formy. Tymiz jednoducliymi prostfedky, jakymi se dospëlo к poznäni pojmû teles fysickych a jich mezi, Ize dodélati se vzhledem ku tëiesûm metafysickym vysledkû, jez pro veskeré druhy ved inzenyrsk'ßch, jakoz i pro nizsi sféry cinnosti tecJmicko-prâmyslov^ch jsou velice dûlezity.

Aby рак identifikace rozlicnych zâkladnich cinitelû se zamezila, vy- znacujl se pfi feseni problému morfologického rozliaié pojmy rozUcu^mi slovy jakoz i rûzn^mi symboly jednoznacnë.

„ Takové symboly, jimiz mûzeme pfesnë vyznaciti nejen pojmy hlavni aie i pojmy odvozené, jsou nevyhnutelnym postulâtem racionelniho vyvoje, ony umoznuji pfesné rozeznâvâni i tam, kde fee tomu sama jiz nestaci, aby vëc jednoduchou i slovem jednoduchym oznacila, a kde tedy blizsi urceni jen rozsâhlejsim popisovànim mozno by bylo."

К tomu ùcelu se vsi peclivosti volené kosmografické znaky pro tëles a fysickâ a jich meze jakoz i pro tëlesa metafysickâ zdaji se nâm byti z dû- vodû mnemotechnickych v skutku velmi pfimëfenymi a vhodnymi.

S napjetini ocekâvâme pokracovâni dila tohoto a doufame, ze v brzku nàm popfàno bude, abychom se obsîrnëji о vysledcich mnohaleté prace prof. Tilsera na tomto mistë rozepsati mohli.

beibnitzova Monadologie. Pfelozil dr. Jos. Burdik, univ. professor.

V Praze. Tiskem a nâkladem J. Otty. 1884. Cena 60 kr.

Jest mâlo mezi mathematiky muzû, jichz jméno by bylo tak zvucné a slavné, jako jméno Leibnitzovo. Aie nejcn v mathematice, i ve filosofii stkvi se na pfednim mistë, i nesnadno fici, ve které z obou vëd genius Leibnitzûv vice vynikl.

Kazdym spûsobem Leibnitz jest pro näs mathematiky zjevem nad miru zajimavym, ano podivuhodn^m. Od nëho pochodi infinitesimalni pocet *) jak nyni vypadä, se svymi symboly, algorithmy, se svymi zakladnimi näzory i nazvy; od nëho zakon plynulé promëny, uceni о neskonalych pfirûstcîch, о differenciich atd.

Pûsobenî tëchto novych pravd jevi se pfedevsim ve vëdàch pfirodnich. Ve fysice mnoha hypothesa mathematikou jeho podepfena. Take nenahly a postupny vyvoj bytosti a tvarû v pfirodë (vyvojeslovi) jim osvëtlen — connexion graduelle des espèces. Na doklad uvâdîme §. 27: A silny obraz

V mysli, jenz je burcuje a pohanf, pochodi bud' z velikosti nebo z cetnosti

* ) Viz: Prof. dr. Studnicka, 0 puvodu a rozvoji poctu differencialniho a integralniho. Cas. pro pëstovâni mathematiky a fysiky. Roc. VIII.