бЗб

Vidime , ze nejbohatâi zemë na vodnî sily jsou Svycarsko, Norvezsko a Italie Ve Svycarsku jest hojnost vody о vysokém spâdu, nebof v Alpâch jest vsude hojnost bystfin s pfîkrych strânî splyvajîcîch. V Norvezsku feky ze skalnatého pobfezî do hlubokych fjordû padajîcî poskytuji hojnost énergie vodnîch sil. Anglie ma nejménë sily vodnî vzhledem к své rozloze, ma vâak bohatstvî uhelné^ nejsouc odkäzäna na vodii. Nëmecko ma také pomërnë mälo vodni sîly, z niz jen 6àst aé dosavad jest zuèitko- vâna. Jelikoè vâak prûmysl nëmecky neobyèejnë rozkvetl, staèily by vèechny sily vodni nëmecké stëzi na kryti 207o eneri^ie, jez se na prûmysl potfebuje. Ovèem uhelné bohatstvi nëmecké za- ruëuje potfebnou energii jeatë na dlouhou dobu.

Z mnozstvi konskych sil^ uvedenych v tabulce, ve skutec- nosti jest zuzitkovâna dosud velmi mala 6äst.

Ve Svédsku ku pf. jest teprve 10^/^ uvedené sily pouzito, aèkoli by obnos vodnl énergie mohl opatriti potfebnou sîlu tak ohromnému prûmyslu, jako je v Nëmecku^ kdez tepelnymi mo- tory se dues opatfuje pfes 6 milionu konskych sil.

Nejvice se rozsifilo pouzîvani pohonu vodnîho ve stâtech, kde uhli je drahé, jako jsou Svycary, Italie. Zejména Svycary byly vzorem pro zfizoväni vodnîch central.

Amerika oplyvâ nejen bohatstvlm uhelnym, aie i nesmîr-

nym mnozstvim vodnîch sil. Samojediny vodopâd Niagarsky

vrhâ as 11.000 m^ vody za vtefinu pfi uéitecném spâdu kol

55 m; to odpovidä pfi 757o vyuzitkovanî

54 11 10^ 75 -----^—iffT------ • TÄÄ — ^ iiiilionû. Odhaduje se tudîè na 5f — 6

milionu k. s., сой je asi tolik jako vâechny vodnî sîly celé Francie dohromady. Vedle toho je jeâtë cela fada znaönych vodopâdû, fek a jezer, takze se odhaduje Amerika na 120 lionu k. s., jez by mohla zuzitkovati. Cely svët disponuje vodni energii V obnosu asi 320 milionu konskych sil, z niché vâak zuMtkovâno jest jen pfes 6 milionu, tedy pouhych 27o-

Uvedme jeêtë nëkteré specielnî pfipady vodnîch elektrâren, jichè dues i u nâs jest neobyëejnâ hojnost.

V Cechâch jest pëkn^ pfiklad pf evedeni vodnî sily v Krumlovë. Vltava fitî se tam s Certovy stëny do skalnî propasti s vyâe