в 7:^

Uefmonskf Fratitiiek: Latinskâ cvicebnica pre refornmé reâlne gymnazia. 1923. 8® II, 134 str, (Schvâl 19. 7. 1922, 5. 76328; MV 526/1923.) ppl. Ko 21-— Uëebnice 268.

Hefmansk# ГгапШек: Latinskâ ci tank a pre III. a IV. triedu stred- nych ikol. 8«

Casf I: Text. 2. оЫ. nezm. vydl 1926. XXIV, 256 str. 4 obr. (Schvâl. 1. 4. 1926, 6. -3^64; MV 328/1926.) ppl. Кб 21--~ Ucebnice 269.

Heftnansk : ! ^ Frantfêek: Latinskâ mluvnica pre slovenské strednie §koly. 2. vyd. 1925. 8« II, 256 str. (Schvâl. 17. 3. 1924, 6. 332Ш; MV 338/1924.) ppl. K5 24-— Ucebnice 271.

Hertik Statiistav, profesor prûmysl. §koly v Praze: Kalkulace a orga- nisace v^roby. 1929. 8« 144 str. 31 obr. 1 pHl. 64 tab, (Schvâl. 17. 3. 1929, Ö. 27179; MV 300/19^.) ppl. Kc 38*20 .U6 ebnic e 114. Pfîruoka ta je sice uröena posluchacûm prûmyslovych ikol,« aie pfi zpracovâçî materiâlu byl vzat zfetel i na potfebu lejich absolventû V praktickém zivotë. Proto obsahnje mnozstvi tabulek a diagramù, se- stavene^ch podle praktickych dat zîskanych mërenim na kovoobrâbë- clch strojîcb a na podkladë dne§nîch cen a niezd.

Hertik Staoislav: Zâkla-dy mëfeni a zkouseni materiâlu. 1926. 80 . .

Dil L 110 str. 158 obr. ppl. Kc 26-—■ Ucebnice 112.

Dîl IL 96 str. 91 obr. V textu, 6 obr. na tab. ppl. Kë 26-~ U с e b n i с e 113. pTVf dîl se obîrâ mëficîmi mefôdami a pfîstroji, àruhf pojednâvâ о postupu zkou§ek materiâlu a strucnë probirâ metaloKrafii v rozsahu odpovîdajîcîm schopnostem a pîedbëËnèmiu vzdëlânî posluchacû myslovych §kol. PFi torn v§ak je pamatovâno i na potfeby mimoSkolské, nebof nenf dosud v ceské literatuiPe iiného dila, které by о tomto oboru ceikovë a samos^tatnë pofednâvalo.

Hertik Stanislav - Mâciia Frantiéek, prof, prûmysl. §koly v Pra^e: Che- mickâ technologie pro vysSi skoly prûmvslové. 1927. 8» 76 str. 31 obr. (Schvâl. 2.9. 1927, c. 96128.) ppl. Kë 17-40* U ë e b n i с e 116. Tato pfirucka ma ш zfeteli také potfebu praktikù. Pojednâvâ о vodë a jejich vlastno&tecb, о jeiim ëiltëni a mëkëenî pro rûzné uëely .prû- myslové, dale о palivech pevntch, tekutych i plynn^ch a koneënë о mazadlech, jejich vlastnostech a о zâsadach ma^ânl. Veikerâ^zalîzenî jsou popsâna wa pîfeadech v praksi vskutku uzîvanych.

Heyrovski^ J., viz В ë h о u n e к F.

Hitttzer Alfred, docent techniky v Praze: Les. 2ivot a vfznami naiioh l&êà. 193L 8f 200 s. 1 i>f. 57 o. br. Kë 39-— Sbîrka pf ednâaek, 1/7. Kniha lie! v pfehledu fivot lésa v pojetî ekologickém a fytosociolo- gîokéîQ; pfihHll pFi tom pfedevëîm к nalim pomërûffli Podâvâ struëny rozbor vztaÉu lésa ke klimatick^m a pûdnfnî ^nitelûm, ekologii stromu jako^blologlckého typu, vlivy spoleëenského livota, vyvoi a promëny lesiïîch spoleëenstev; ûëiiricy lidsköio zâsahn a nâërt hospodâf ského vy- znarnu lésa. V zâvëru jest uveden nârys lesniho krytu na§f republiky a îeho »elvtzoaënij§fch sîoiek.

HIavat# ViciaV, prollsof university v Pra^e: Üvod do neeukli- dovské géométrie. 1926. B^ 212 str. 32 obr. bn Kë 30-—Kruh, 3. Sepsâiifm prvnl ëeské pïiru^y neeukudovské géométrie vyiel autor vstïfo ю^т pcrtfebâtn 01СЙюгп1ки, nfbtl i zââmu té ëâsti vzdëlané vele^i^tî, kterâ je iydiiva poznatt zbilzka vëdecké slolky svëto- vëm пашп. ШЬоС oblevénf «i. g. dalo podnët к postttimému zobec- umML »âtetiiaického pojmu щтХтш, Щй od u^é oroe^^osti Ш roÄffiiru se ттШЫ roziffil na рфш я-го®тёгпе varied. Pûsobe-