LITERATURA .

A . Recense.

Dr . Jut Hronec: Algebraické rovnice a ich pouzitie na analy- ticku geometriu. Vydéjio s podporou ministerstva skol. a nâr. osvëty. Brno 1932. 8^ 264 + X str. Oeaa neudàna.

Titul knihy uz dâv4 jejî rozdëlenî na dva hlavnî dîly. Prv^r diel (Algebraické rovmce) ma 7 càstî (I. Ûvod; II. Systémy lineâm^rch rovnic a determinanty; III. Niektoré vlastnosti racionâlnych funkciî ce- listv^J-ch a z tfoYi vypl^rvajuce vety pre alg. rovnice vyssieho stupua; IV. Riesitel'né alg. rovnice; V. Reâlne korene algebraickych rovnîc; VI. Pri- blizné urcenie korenov; VII. Formy a transformâcie), Druh;^ diel (Aiialy- tickâ geometria) obsahuje posledni ctyh câsti (VIII. Zâklady analytickej géométrie na rovine; IX. Kvadratické ciary (kuzelosecky); X. Zâklady analytickej géométrie v priestore; XI. Kvadratické plochy).

Podstatn ; fm pozadavkem a rysem kazdého dnesniho matematického dila, jîmz se autor predstavuje foru pHslusa;^ch interesentû, ma b^t syste- matické, logicky usporàdané propracovàni probirané lâtky, oprené о de- finitoricky pïesnë vymezené pojmy tak, aby v jednotliv^rch formulacich nebyla p^^ipadnë vzbt^^ovâna u kritického ctenàre pochybnost 0 po^adované obecnosti pHp. vypi^zeni vonech formtila- cieh, necht jde о dllo râzu vyslovenë vëdeokého в по^^фт objevy a vztahy^ nebo о knihu — jako p. prof. Bxonce — podâvajîci ЦЬЪх n^ zn.éaaxQ% v nîz ona pïesnost definitorické v ^elementech щш1 bf^ rovnë^ -zàkladnim pilî^em stavby celé knihy.

A pràvë tento zâkladni po^adavek postrMâme v této knize jak v dile prvém tak i druhém. Uvàdîm tu nëkolik pHkladu soucasnë s jin;^mi ne- dopatrenimi.

Uëebnice , uvâdëjîoî ëtenâfe do pocâtkû algebry, nemûze se v uvode obejîti bez — tïeba velmi struëného — nécrtu о klasifikaci ëisel: z prirozené ïady ëîselné jsme ïesenim liiàeârnî rovnipe s koeficienty z cisel prirozené fady vedeni к cislum izâpom;^ a zlomkûm, t. j. к systéttau cîsel racionâlnjrch. К rlim pHstupuji cisla irracionâlné, jejich^ existenci тойпо zacâteënlkûm ukàzati na vhodn:fch ryize kvadratick:fch rovnicîch (chceme-li obejîti slo^itëjâ jejich definioi X)edekindov;^m ïezem). Cisla racionâlnâ a nâlné tvoH dohromady cisla reéunâ. Potom teprve mo2no pristoupiti к finie! ëiodl komplexnlch a jejich zobrazeni oo^ bo4y roviny.

Toho pan autor neëini, aie zaëinâ hned ëisly komplexnimi (si^ 3): „Vezmime reâbae ëislo a a imaginârne ëîslo b% kde je Ь x^Qxip ëislo a i ^ l^TtJ^ vtedy öiöla a -\-Ы alebo ß-^bi volajû sa komplexné ëisla/* ï'^edf окщда» йе uvedenâ klasxfikace j© zaëéteënîkûm (patml tц Jde о posluchace pbd- néâek pànë autorov^ch) bë^nâ; vime vsak, z© ргйдращ^и abitimentu,