àasopis pro pëstovénf matematiky, roJt, 78 (1953)

PERSPEKTIVA PRlCE ORGANISACE KSÖ V MATEMATICKÉM USTAVÉ CESKOSLOVENSKÉ AKADEMIE VËD

JAROSLAV HÂJEK, Praha. (Doslo dne 10. prosince 1952.)

Historicky XIX. sjezd Konmnistické strany Sovëtského svazu, jakoz i usta- veni Ceskoslovenské akademie vëd byly pro na§i stranickou organisaci dobrou prilezitosti ku prezkoumâni pracovni linie. Na rozdil od minulého obdobi musi se osou prâce komunistù stât heslo ,,celem к vëdë*', t. j. celem к tëm ûko- lûm, jez tvori poslàni na§eho ustavu. A tu se jistë naskytâ otâzka, zda ma rùbec к plnëni takového hesla stranickâ organisace prostfedky, zda vùbec Ize do takové miry politickou a vëdeckou prâci sjednotit. Ukazme si, ze to vmnoha smërech mozné je.

Vsichni citime, ze vyvoj matematického zivota nelze nechat na pospas zivel- nym tendencim a ze zâsadni smëmice о zafazeni se na§i vëdy do jednotného budovatelského siku a po bok sovëtské vëdy nejsou jestë konkretnim pro- gramem. Neni také mozné do nekonecna prodlévat u vseobecného odsuzovâni odtrzené théorie na stranë jedné a ûzkého prakticismu na stranë druhé. Je tfeba pokrocit dale a vytvofit vëdecky podlozené plâny do budoucna. Plâny, které bychom rok od roku uvëdomële uvâdëli ve skutecnost, plâny, zalozené na studiu objektivnîch zâkonitosti, kterym vyvoj nasi vëdy v daném historickém obdobi podléhâ. V tom, ze о tëchto zâkonitostech vîme zatim jen mâlo, spocivâ kofen nasich potizi a naseho tâpâni. A bez soustavné tvofivé ideologické prâce, bez aplikaci marxistické dialektiky podstatného a brzkého pokroku nedosâhneme. Pri tom je nade vsi pochybnost, ze bude-li stranickâ organisace pracovat dobfe, mùze v tomto smëru sehrât ûlohu avantgardy.

Na ideologické konferenci v Bmë zdùraznil s. prof. L. Stoll vyznam stra- nickosti vëdy. Na tuto vëc nesmime zapominat ani v matematice. Vëdecké zâkony jsou objektivnî, nezâvislé na vùli lidi, a odtud vyplyvâ nutnost objek- tivity ve vëdë. Vëdecké zâkony, zejména pokud se tykaji spolecnosti a lid- ského poznânî, se vsak nenaplnuji pfimocafe. Nase cinnost, i kdyz je nemùze zvrâtit, mùze jejich uskutecnëni uspisit nebo zdrzet, usnadnit nebo znesnadnit. Kromë toho mùze, aie také nemusi byt mnohych zâkonitosti vyuzîvâno ke bla— hu spolecnosti. A odtud prameni nutnost stranickosti vëdy. Té stranickosti,

26